Církev a křesťanství

Aby Svatá Matka Církev podpořila křesťanstvo a společenskou a politickou vládu našeho Pána Ježíše Krista, založila dvě důležité instituce. 1) Především je to královské či císařské pomazání a korunovace, svátostinu, která dává účast na Kristově kralování a potřebné milosti k naplnění příslušného poslání. Tváří v tvář společenskému chaosu po smrti Karla Velikého však Církev připomněla i baronům a rytířům, že mají na své úrovni stejné povinnosti jako králové. V důsledku toho Církev pokřesťanštila vojenské pasování, vytvořila jej podle vzoru korunovačního obřadu králů a císařů a spolu s odpovídajícími milostmi dala rytířskému pasování oficiální poslání. Tak dosáhlo křesťanství svého vrcholu.

Na ochranu křesťanství však Církev založila i další dvě instituce: 1) křížové výpravy s dočasným slibem přijetí kříže a 2) vojenské řády – rytířské řády – instituce trvalé povahy s řeholními sliby pro řádové rytíře a soukromými sliby pro světské rytíře. Jak by tedy mohlo být dnes obnoveno Kristovo kralování ve společnosti? Pravděpodobně pomocí institucí zřízených právě za tímto účelem. Z definice jsou nejlepším způsobem, jak dosáhnout cílů, které jim byly dány: dobra pro všechny časy a všude. Právě na základě těchto dvou posledních trvalých institucí byl v roce 1945 ve Francii založen Gérardem Lafondem za podpory Dom Gabriela Gontarda, benediktinského opata ze Saint Wandrille, a v roce 1965 byl biskupem Rogerem Michonem z Chartres kanonicky ustanoven řád Rytířů Panny Marie pod vedením naší Nebeské Vládkyně, v čele se svatým Michaelem jako naším nebeským velmistrem. Později byl Řád kanonicky založen také v Německu, Švýcarsku, Portugalsku a Španělsku.